TEST Peugeot 308 2.0 BlueHDi AT – Francouzský šarm

Automobilka Peugeot nezažívala v posledních letech zrovna šťastné období. Koncern PSA patří mezi podniky, na které měl kolaps evropského automobilového trhu největší dopad. Prodejní čísla klesala, propouštěli se zaměstnanci, zavíraly se továrny… Nový Peugeot 308 má však potenciál tuto neradostnou situaci změnit. Tedy, přesněji řečeno, už jí mění. Letos na jaře získal titul auto roku a světové prodeje automobilky v prvním pololetí roku 2014 vzrostly o 5,7 %.

Design – Návrat elegance

Minulou generaci 308 pokládám za jeden z největších přešlapů v historii automobilového designu. Vůbec celou éru obřích tlam Peugeotu považuji za jakousi dobu temna. Těžko říct jaká temná síla vštípila vedení Peugeotu myšlenku, že čím větší tlama na jejich novém modelu bude, tím větší prodejní úspěch se dostaví. Každopádně designový středověk u Peugeotu naštěstí definitivně končí. Světlem na konci tunelu byl již apoštol RCZ (jeden z mála Peugeotů, kterému obří tlama opravdu slušela) a nová třistaosmička hlásá stejné proroctví o kráse a eleganci. Troufám si označit novou 308 za vůbec nejhezčí kompakt dnešních dnů. Samozřejmě třeba Golf nebo Octavia také vypadají skvěle, ale chybí jim něco, čím nový Peugeot doslova hýří. Šarm. Asi nejvíce mu to sluší v základní bílé nebo hnědé metalíze, ale ani nepříliš lichotivá šedá metalíza testovaného vozu nedokáže zcela pohřbít elegantní krásu třistaosmičky.

Interiér – Extravagance kam se podíváš

Radikálních změn se dočkal i interiér. Po vzoru menší dvěstěosmičky se přístrojový štít přestěhoval nad volant. Nejsem si úplně jistý, zda osoby menšího vzrůstu (měřím 190 cm), budou sdílet mé nadšení, ale já za toto řešení Peugeotu tleskám. V asi tak 70% všech nových vozů totiž nevidím na horní část přístrojů. To u třistaosmičky nehrozí. Navíc, pokud si na prostřední displej navolíte rychloměr, dokážete aktuální rychlost odečítat podobně jako z head-up displejů a máte stále přehled o dění před vámi, což značnou měrou přispívá k aktivní bezpečnosti. Jediné, co na kapličce přístrojů vnímám negativně, je oproti zvyklostem opačně fungující otáčkoměr. V testovaném voze s automatickou převodovkou to ale nepředstavovalo žádný problém. Co aktivní bezpečnosti rozhodně nepomáhá, je velký dotykový displej na středové konzoli. Ovládá se jím totiž nejen rádio, palubní počítač nebo navigace, ale bohužel i klimatizace. Po slepu jí v podstatě nelze ovládat a tak vždy na chvíli při změnách nastavení ztratíte přehled o okolním provozu. Pro ty, kteří často za jízdy upravují klimatizaci, může být toto vážným nedostatkem. Klasické ovládání klimatizace v třistaosmičce bohužel dostanete pouze v základním stupni výbavy Access. Jinak ale nelze přední části kabiny nic vytknout. Zpracování je nadstandardní, některé detaily působí skoro luxusním dojmem. Zvláště za sedadla v kombinaci alcantara/kůže by se nemusel stydět ani žádný zástupce prémiového segmentu. Jsou pohodlná a dobře drží tělo v zatáčkách. Sympatickým detailem je i startovací tlačítko u parkovací brzdy. Je lépe po ruce a na očích, než na sloupku řízení a přináší do interiéru další porci extravagance. Zmínit také musím i nastavitelnou loketní opěrku, která je bohužel stále pro většinu výrobců tabu. Sice nemá tak velký rozsah nastavení jako koncernový ekvivalent, ale i tak dobře poslouží. Do předních dveřních výplní se vejde 1,5 l PET láhev a před loketní opěrkou je místo na jeden malý nápoj. Bohužel v zadní části interiéru čeká na zájemce o plnohodnotný rodinný vůz zklamání. Nová 308 se oproti předchůdci smrskla ve všech směrech a bohužel nejvíce to pocítí právě pasažéři na zadní lavici. Místa je zde méně než u většiny hlavních konkurentů. Při mé výšce se za sebe téměř neposadím. Koleny narážím o přední sedačku a hlavou o strop. Osoby průměrného vzrůstu by se za sebe ale měly posadit v relativním komfortu. I jim ale nejspíše bude vadit poněkud nízký sedák a úzký vstupní otvor. Kufr se také zmenšil, ale 420 litrů objemu je i tak stále velice dobrá hodnota. Po sklopení zadních opěradel naroste objem kufru až na 1228 litrů.

Mohlo by vás zajímat: TEST Škody Octavia Scout 2.0 TDI DSG – stylové rodinné kombi, které se nebojí ušpinit

Motor – Silný a úsporný

Do testu jsme dostali nejlépe vybavenou verzi Allure s dvoulitrovým turbodieselem BlueHDi a šestistupňovou automatickou převodovkou Aisin třetí generace. Vůz je vybaven selektivním katalyzátorem se vstřikováním močoviny, který je zabudován před filtrem pevných částic a přeměňuje oxidy dusíku na neškodnou vodní páru a dusík. Systém dokáže zlikvidovat 99,9 % pevných částic, snížit emise oxidu dusíku (NOx) o 90% a optimalizovat emise CO2. Jednotka tak s předstihem splňuje přísnou emisní normu Euro 6. Mezi jeho přednosti patří zejména kultivovanost a nízká spotřeba. Maximální výkon 110 kW (150 k) přichází ve 4000 otáčkách za minutu a ve 2000 otáčkách máte k dispozici všech 370 Nm točivého momentu. Výrobce uvádí kombinovaných 4,0 l na 100 km. Takové spotřeby z říše snů a normovaných cyklů ve skutečnosti samozřejmě nedosáhnete. Ovšem i tak mě spotřeba velice příjemně překvapila. Při kombinaci 50% město/ 50% okresky jsem v průměru jezdil za velmi pěkných 5,1 l. Na dálnici rovinatého profilu si při dodržování rychlostních limitů (ve 130 km/h točí 2100 ot/min) motor vzal jen o deci více a při ekonomickém stylu jízdy bylo možné jezdit po okreskách za 4,5 l. Převodovce se nedá nic vytknout krom občasného škubnutí při popojíždění v kolonách. Pochvalu zaslouží také bleskově reagující mikrohybridní start-stop systém, který dokáže motor vypnout už při dojíždění a ne až při zastavení jako konvenční systémy.

Mohlo by vás zajímat: Test Peugeot e-Traveller: Osmimístná dodávka s porcí praktičnosti jezdí výhradně na elektřinu

Jízda – Zážehové varianty jezdí lépe

Nejen po vzhledové stránce se 308 na hony vzdálila svému předchůdci. I za volantem nyní dokáže potěšit. Od řízení sice nedostanete příliš zpětné vazby, ale je přesné a v kombinaci s malým volantem je ideální pro rychlé manévrování po městě. Na dálnici naopak potěší příkladná stabilita. Za volantem si ovšem brzy všimnete neurčité, skoro až schizofrenní povahy vozu. Těsné sedačky a pozice za volantem (lze přitáhnout blízko k tělu a sedadlo je možné spustit dostatečně nízko) navozují sportovní pocity. Živelný projev motoru ve středních otáčkách a rychle reagující převodovka také vybízejí k svižné jízdě. Ovšem při přiblížení limitům přilnavosti vás choutky po dynamickém stylu jízdy nejspíše opustí. Třistaosmička sice mezigeneračně zhubla hodně přes 100 kg, ale nedotáčivost se i tak vinou těžkého motoru dostaví poměrně záhy. Při pohlcování nerovností jsou navíc velmi patrné horizontální pohyby karosérie a to zejména při příčném přetížení v zatáčkách. Měkčí uložení náprav je však bohužel kombinováno se spíše tvrdším odpružením, které zejména v nižších rychlostech nedokáže zcela uspokojivě odfiltrovat nerovnosti. Jízda je tak často překvapivě nervózní. Píšu překvapivě, protože jsem měl v průběhu letošního roku příležitost několikrát vyzkoušet třistaosmičku se zážehovými jednotkami pod kapotou a u nich byl jízdní projev znatelně lepší. Naladění podvozku testovaného dvoulitrového Blue HDi pro mě tedy bylo mírným zklamáním, ale nutno podotknout, že zklamání pocházelo především ze srovnání s benzínovými sourozenci, kteří se svým jízdním projevem řadí na špici v kompaktním segmentu. Předpokládám, že s těžkým 2.0 BlueHDi si lépe poradí karosérie kombi, u které narostl rozvor oproti hatchbacku o značných 110 mm. Výbava Allure má v základní výbavě Full LED světlomety a podle očekávání svítí naprosto úžasně. Co mě potěšilo méně, je neschopnost aktivního tempomatu používat samočinně brzdy. V kritických chvílích, kdy nestačí brzdit pouze motorem, se za doprovodu zvukové signalizace jednoduše sám odpojí a je na řidiči na vzniklou situaci reagovat. Pro nepoučeného šoféra to může být šok. Jinak ale aktivní tempomat funguje velice dobře a lze na něm na rozdíl od některých konkurenčních systémů navolit i rozumně krátký odstup od vpředu jedoucího vozidla.

Mohlo by vás zajímat: Test Peugeotu Rifter LONG GT 1.5 BlueHDI se střešním stanem

Závěr – O budoucnost Peogeotu se bát nemusíte

Pokud se chcete odlišit od davu koncernových vozů, těšit se z elegantního, šarmem oplývajícího zevnějšku a extravagantního interiéru, budete na adrese s číslem popisným 308 určitě spokojeni. Pokud ovšem od vozu očekáváte i radost z rychlé jízdy, doporučím vám paradoxně spíše o dost slabší, ale mnohem hravější třistaosmičku s lehoučkým benzínovým tříválcem 1.2 e-THP. Vezme si v průměru jen o cca litr více (na dálnici o dva) než testované provedení, ale je výrazně levnější a výkonový deficit je při jízdě znát mnohem méně než při pohledu do tabulek. Tříválec je v zatáčkách jako ryba ve vodě a i komfort jízdy je u něj na vyšší úrovni. 2.0 BlueHDi je ovšem jediná motorizace, kterou Peugeot u 308 nabízí s automatem, takže mnoho zákazníků ani o jiné motorizaci nebude uvažovat. Vůz nemá výraznější slabiny a lze ho s klidným svědomím doporučit. Ale pokud na automatu trváte, doporučuji vám, abyste se vyhnuli testovací jízdě s e-THP. Budete pak za volantem často myslet na to, že jste mohli mít o fous lepší vůz za méně peněz.

Základní cena vozu (Peugeot 308 ACCESS 1.2 PureTech MAN 5): 340 000 Kč
Zákl. cena test. vozu (Peugeot 308 ALLURE 2.0 BlueHDI EAT 6): 559 000 Kč

Cena testovaného vozu včetně příplatků: 625 700 Kč